Postcrossing – posílání malých radostí aneb s pohledy kolem světa

Láká vás nahlédnout do všech koutů světa? Ale kdy to všechno stihnout? Kde na to vzít peníze? Povinnosti vás tu drží, podíváte se jednou za čas někam za hranice nebo jste nakonec rádi, že vyjedete vůbec mimo domov?

Nemám odpovědi na všechny tyhle otázky, řešení si musí přeci jen každý vymyslet sám. Zvážit situaci, určit si priority, ale někdy (nikdy?) to není tak jednoduché.

Sny mít musíme! Já jich mám spooostu, za některými si pomalinku, ale jistě jdu, za dalšími bude cesta ještě dlouhá anebo o nich budu stále jen snít (i tak budu spokojená). Člověk si nesmí vymýšlet nesplnitelné cíle nebo sny. O tom ale tenhle článek není. Motivaci vám přinesu třeba jindy.

Přemýšlela jsem, jak se podívat na oblíbená místa nebo jak se s nimi alesBP3.jpgpoň nějak spojit.. a ejhle, narazila jsem na postcrossingVždycky jsem milovala dostávat pohledy. Když jsem odjížděla na školu v přírodě nebo na tábory – rodiče měli úkol jasný – psát každý den. A já jim to oplácela. Dřív to bylo běžné spojení lidí. Na to dnes už ale všichni zapomněli a překroutilo se to na netradiční formu komunikace. Dnes se přeci kontaktujeme elektronicky. Pohled z dovolené? Radši pošlu MMS a mám to z krku. Dá se říct, že kontakt ztratil v dnešní době své kouzlo. Někdy si ani přes socky či mobily nepopřejete pěkný den. Prostě rovnou k věci.

Tradičně přijímáme vánoční pohledy od tetiček a je fakt, že to má něco do sebe. Člověk nedrží telefon, ale pohled nebo dopis, se kterým si dal někdo práci. Koupil ho, vymýšlel, co pěkného vám skrze něj sdělí a nakonec hledal poštovní schránku, které už nejsou na každém rohu jako dřív. Pohlednice putuje. Má svůj příběh. Nelétá si jen tak (pro mě dost) abstraktně vzduchem.

Postcrossing mě uchvátil.. přeci jen jsou lidé, kteří rádi posílají i přijímají radosti..JEN TAK! A to je pecka. Možná to vyzní dost sluníčkově, ale fakt mě to potěšilo u srdíčka 🙂 Komunita tak vstřícná, nikdo za to nechce peníze a v tom je ta síla. Jasně, když se spočítá, kolik třeba stálo nejpilnějšího postrcrossaře odeslání 18 473 pohledů, je to síla..ale každý utrácí za něco jiného a tohle rozhodně není něco, co by škodilo čemukoliv. Právě naopak.

Je to takové malé posílání radostí. No řekněte sami, není lepší otevřít schránku a místo 3 kilového balíku reklam, najít pohled třeba ze Srí Lanky anebo oblíbeného Moneta? 

IMG_4101Slack for iOS Upload-1

 

 

Reklamy

Inbox: Vyhráli jste dárkový poukaz na pobyt!

Jak začít psát blog, 576 zaručených tipů pro úspěšný blog…takových článků je plný internet, můžete ho projít křížem krážem, ale stejně když nezačnete a budete o tom jen snít a polemizovat, samo se nic nerozjede! Vemte si pár poznatků od pomocichtivých blogerů, otevřít notebook a začít tukať. Nemusíte být hned velmistrem, do něj se časem vypíšete. Když vám to nepůjde, zvolili jste si zřejmě špatný druh zábavy. Nezoufejte a hledejte dál! Psaní musíte mít v krvi. Půjde vám, když se budete snažit sebevíc, ale když vás to nebude bavit, vaše čtenáře už vůbec ne.

No a jak jsem začla já? Dlooouhým sněním, přemýšlením, čtením rad a odkládáním kvůli malé sebedůvěře v psaní a strachu ze zklamání, že mi to vlastně nepůjde a nebudu mít o čem. 

obrázek

Znáte ten pocit, když něco vyhrajete, aniž byste tušili, že o něco vůbec soutěžíte? Ne? Já ho taky neznala, dokud jsem jednou neotevřela e-mail, který jsem jak jinak podezírala za podvodný. Byl od nějaké neznámé paní a v předmětu bylo to slovo: VÝHRA. Každý zná ohraný trik, podobných spamů, které otevřou snad jen důchodci neobeznámeni  vnoučaty o této problematice. Věřím gmailu a jeho třídění – většinou má správný odhad a do inboxu mi háže opravdu jen to, co bych měla otevřít. Risk je zisk! Zprávu jsem otevřela a světe div se – dovolená byla na světě. 

A kde jinde napsat první post, než na lehátku, u moře ve stínu borovicového lesa. 

ho

Jak jsme k výhře vlastně přišli? To je tak, když si poslední den na dovolené usmyslíte, že vyplníte formulář o spokojenosti a chcete jen poskytnout zpětnou vazbu místu, kde se cítíte náramně. Takže to uděláte bez mučení a rádi. Měsíc na to se vám ozve samotná manažerka resortu se slovy: “Děkujeme za vyplnění dotazníku, byla jste vylosována z několika 1000 respondentů a vyhráváte 3 dny pro 2 osoby v all inclusive objektu.” Kdo by si nechal protéct mezi prsty takovou nabídku?

Měli jste už někdy takové štěstí? Vybavuji si jedno a to už je hodně dávno. Už jako malá jsem milovala stírací losy. Na berounském náměstí byla každou sobotu babička, která jich měla plný stůl. Při každé návštěvě Berouna jsem si u ní pravidelně jeden kupovala z ušetřené dvacky. Jednou mi to vyšlo! 500 bylo v kapse a koupila jsem za něj velkou klec pro andulky. 

Feedback jsme letos taky vyplnili, usměje se štěstí podruhé?